Jde po vás paranoik? Jděte po něm!

Na úvod malá technická. Pokud je mezi vámi nějaký těžký logik, který se zatetelí nad tím, jak mě načapal na hruškách, když v jednom článku tvrdím, že přesvědčivost paranoika je dána jistotou, že jedná správně a o pár řádků dále že paranoik raději jedná prostřednictvím jiných osob, protože si potřebuje ověřit, že absurdity které plive jsou účinné, upozorňuji, že se jedná o rozpor pouze zdánlivý. Paranoia se řadí k psychiatrickým onemocněním známým jako schizofrenické poruchy a starý název rozštěp osobnosti není až tak od věci.

Diagnóza od plotny

     Paranoia je onemocnění nebezpečné více pro okolí než pro nositele. Je nutno odlišit paranoidní sklony jinak zdravého jedince, které jsou neškodné a v důsledku nutné pro přežití (když pohřešíte pětikilo v peněžence, přemýšlíte nejdříve kde jste ji nechali válet a které podezřelé individuum se poflakovalo v blízkosti, a teprve následně si vzpomenete, že jste se stavili na benzince - v mysli ovšem uvázne obraz individua, nikoli placení u kasy, a vy příště nenecháte ležet peněženku na baru), a skutečnou paranoiu - říkám jí cvičně aktivní - která ohrožuje vybrané osoby v blízkosti. 

     Paranoia má mnoho podob. Zaměřím se na tu, kterou jsem poznala osobně. Projevuje se jednáním, na které od 1. 1. 2010 pamatuje konečně i český trestní zákoník. §354 Nebezpečné pronásledování nebo-li stalking.     

      Záludné u paranoiků je, že působí naprosto normálně a pokud s vámi hovoří na téma pronásledované osoby, vnímáte zpočátku pouze dojemnou starostlivost a dokonce radost z úspěchů dotyčné(ho). Teprve po důkladné masáži vašeho mínění nastoupí agrese maskovaná pro změnu zájmem o váš osud.

     Pronásledování "pravověrným" paranoikem se vyznačuje tím, že probíhá skrytě. To znamená, že jeho vliv pozná objekt paranoikovy 'péče' pouze z náznaků, které mohou být náhodné (ovšem pravděpodobnost "náhody" s množícími se signály klesá až k věrohodnosti srovnatelné s úmrtími svědků atentátu na J. F. K.). Paranoik neútočí přímo. Používá k tomu manipulaci s míněním osob ve vašem okolí. Skutečný paranoik je skálopevně přesvědčený o oprávněnosti svého počínání a působí naprosto hodnověrně. Je obdařen talentem brnkat na paranoidní sklony zneužívaných, takže je hladce přesvědčí o tom, že utajit jeho působení je v jejich zájmu.

     Metod, které k tomu paranoik používá, je více.

    1. Zpracování fóbie

     Paranoik bravurně vystihne obavy potenciálního pomocníka. Nejčastěji obavy z neznámého, přičemž paranoik sám nemusí mít o věci vůbec žádný ánunk. O to divočejší jsou katastrofické vize paranoikem nastíněné. Má oblíbená paranoik vyvolala v mém zaměstnavateli takovou hrůzu z internethackingu, že na mě zavolal policii, přičemž oba umí na počítači maximálně vyleštit monitor. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel byl do mě udělaný a obával se že přiznáním o mě přijde, zapíral při konfrontaci s evidentními důkazy tak vehementně, až nám oběma z toho málem cvaklo.

     2. Opora v (často dementním) stereotypu

      Tato metoda není výsadou paranoiků v medicínském smyslu, je projevem paranoických sklonů obecně. Zhusta se týká hygieny a je zajímavé, jak výrazný podíl populace hraje s sebou. Dokonce i v obecenstvu mého oblíbeného divadla po větě protagonisty: "Někdy i ty zuby, když je čas..." je na některých tvářích, zvláště dámských, patrné shovívavé pousmání, protože něco takového snad slyšely o svém sousedovi. Můj osobní poznatek: druhý den vašeho pobytu na hotelu se šmudla z portské Gallie domáhá výměny vaší osušky. Upozorníte ji, že je jednou použitá a čistá, vzhledem k tomu že po sprchování bývá člověk umytý a osušku jste nechal uschnout na terase. Obličej chcíplé ryby. Třetí den je šmudla nekompromisní a když odmítnete osušku vydat, odchází, vrtí hlavou a něco bručí portskygalsky. Čtvrtý den rve zpod vaší zadnice osušku a špatnou němčinou provolává něco o prasatech z Česka. Tři ze svých čtyř ušmudlaných dětí si denně tahá do práce. Zeptáte se jí jestli doma skutečně pere každou sobotu 42 osušek. Odpoví, že manžel se koupe v práci...

     3. Prostor pro obrazotvornost

     Paranoik nehaní a nepomlouvá. Paranoik se táže. Táže se ovšem tak šikovně, že se dočká dramatičtější odpovědi, než jakou by dokázal svému zmanipulovanému subjektu implantovat. V době, kdy jsem byla pro mého zaměstnavatele podezřelá i nákupem másla (buď jsem přišla moc brzy, nebo moc pozdě), se mi podařilo v noci zabouchnout klíče v bytě. Protože už to bylo podruhé a uměla jsem si představit, co bude následovat, vyrazila jsem dveře a pak je provizorně zaštupovala. Když průšvih vyšel najevo, byl můj zaměstnavatel pln pochopení, v té době už hrál roli "toho zlého" opět jeho syn s manželkou. To mu však nebránilo v tom, aby divoké teorie, na které přišel naprosto sám bez cizího přičinění (jen po několika starostlivých dotazech, co tím tak můžu sledovat), nepřeslal dál mé potenciální zaměstnavatelce v Saarbrueckenu, která se tím pádem - a mnoha jinými pády - zaměstnavatelkou nestala.  

     4. Výrazné, znělé věty

     Zvláště rafinovaná metoda, která odvádí pozornost neinformovaného okolí od skutečnosti. Upozorníte-li na logický rozpor, narazíte na reakci "mrtvá ryba" nebo je vám dáno najevo, že jste se dopustili netaktnosti. Opět několik příkladů z praxe. Nabídla jsem své potenciální zaměstnavatelce k přečtení zdůvodnění mé okamžité výpovědi, literární dílo syna mého zaměstnavatele. Příležitostně přihodím, je to v němčině, takže až budu mít náladu překládat. Cílem mého počínání bylo ji upozornit na to, že coby bankhacker na kterého je nutno volat Deutsche Polizei jsem dostala výpověď v podstatě proto, že jsem nebyla v deset večer v posteli. O mé domnělé kriminalitě ani slovo. Paní H. C. dočetla a povzdychla: "To je tak chladné, tak bezcitné..." Uvědomila jsem si, že toutéž znělou frází zdůvodnění výpovědi komentoval můj zaměstnavatel, když se mě pokoušel zmasírovat, že za všechno zlé mezi námi může jeho syn a snacha. Upozornila jsem ho tehdy, že se jedná nikoli o milostnou báseň, ale o výpověď, a to pravděpodobně sepsanou na jeho popud. A pro jeho syna jsem byla v ten okamžik jenom nespolehlivá uklizečka, takže mě daleko více zajímá jeho výtvor - čtyři řádky s podpisem - který rozhodně není vřelý jak od předsedy gay klubu.

     Můj zaměstnavatel, rovněž paranoik, mi prezentoval věrolomnost svého syna a destruktivní vliv jeho ženy tím, že si - kluk jeden nezodpovědná šedesátiletá - koupil auto podle volby, na které se domluvil se svou ženou a ignoroval přání svého tatínka. Je zajímavé, že za celých šest let jsem byla první, kdo mechanicky nepřikyvoval na tuhle obludnost. Naopak, během dušení se ranním toastem a smíchem jsem se ptala, do kolika let konzultoval můj zaměstnavatel výběr auta  se svým otcem. Zaměstnavatel utrpěl akutní hluchotu.

     5. Všechno špatně a ještě hůř, když je něco dobře, zapomeneme nebo přetočíme

     Stávalo se, že moje oblíbená paranoik mě napadla z něčeho naprosto absurdního. Naposledy to byla krádež fotky mého snad bratrance (má oblíbená paranoik je má matka a kontaktu s její rodinou jsem nebyla hodna). Dvě hodiny nato mě prvně v životě obdařila rodinnýma fotografiema. Přeskenovala jsem si je do počítače v její přítomnosti a originály jí vrátila. Přesto setrvala na svém názoru, že pokud jí chybí rodinná fotografie, nikdo jiný než já to ukrást nemohl, a to navzdory tomu, že klíče od rodného domu mi odebrala před 34 lety.

     Můj zaměstnavatel je šetrný. Lépe řečeno škrťa. Rád se s tím chlubí jako s pozitivní stránkou svého charakteru, ale nákupy jeho syna v ALDI jsou pro něj vhodným terčem k jízlivé ironii. Nákup realit za účelem daňových úspor, na kterých se jeho syn shodl se svou ženou, pak prezentoval bezmála jako daňový podvod a svou snachu díky tomu jako podvratného elementa připraveného přivést jeho syna do kriminálu.

    

 

 

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.

Štítky

Nebyly nalezeny žádné štítky.